Biřmování

SVÁTOST BIŘMOVÁNÍ
Základní informace:
Svátost biřmování (z latinského confirmatio) znamená posílení, upevňování. Touto svátostí se naplňuje křestní milost – biřmovanci je udělena křesťanská dospělost. Zároveň je biřmovanec dokonaleji spojen s církví a obdařen zvláštní silou Ducha svatého.
Křesťan je biřmováním označen pečetí Ducha svatého, která znamená, že naprosto patří Kristu, že je navždy k jeho službám a že má příslib Božské ochrany. Svátost biřmování křesťana hlouběji vtahuje do Božího synovství, pevněji ho spojuje s Kristem, rozmnožuje dary Ducha svatého a poskytuje sílu šířit a bránit víru slovem i skutkem.
Sestoupení Ducha svatého na Ježíše (v podobě holubice, která je od té doby symbolem sv. Ducha) ve chvíli, kdy byl pokřtěn Janem Křtitelem v řece Jordánu (Lk 3,21-22; Jan 1,29-34), bylo znamením, že On (Ježíš) je Mesiášem a Božím Synem.
Rovněž Ježíšovi učedníci (apoštolové) po Ježíšově nanebevstoupení tráví 9 dnů na modlitbách (Sk 2,1-4) a Duch svatý na ně sestupuje v podobě ohnivých jazyků a dokonale je proměňuje. Apoštolové plni Ducha svatého začínají hlásat velké Boží skutky (Sk 2,11). Apoštol Petr prohlašuje, že toto sestoupení Ducha svatého je znamením mesiášské doby. Ti lidé, kteří uvěřili kázání apoštolů a dali se pokřtít, dostali dar Ducha svatého (Sk 2,38) vkládáním rukou na hlavu křtěného (děje se tak dodnes).
Svátost biřmování uděluje biskup nebo, s jeho svolením, kněz. Při udělování svátosti biskup vkládá ruku na biřmovance, maže ho na čele křižmem a říká: “Přijmi pečeť daru Ducha svatého.” Při tomto úkonu stojí za biřmovancem jeho kmotr, který má svou pravou ruku na jeho pravém rameni. Tím stvrzuje, že bude biřmovanému duchovní oporou (viz KKC 1299).
Svátost biřmování se uděluje pokřtěnému pouze jedenkrát v životě. Věřící dostává svátost nejdříve v době, kdy začíná rozumem rozlišovat. Pouze v nebezpečí smrti mají být biřmovány i děti, které nedosáhly ještě schopnosti rozlišovat.
Křesťan se na biřmování připraví duchovní přípravou (katechezí), horlivější modlitbou, svátostí smíření (zpovědí). Je vhodná pomoc kmotra či kmotrů. Církev doporučuje, aby kmotrem byla táž osoba, která byla vybrána pro křest.
Je naprosto nutné, aby si připravující ujasnil stav víry, rozsah znalostí a základní otázky, adeptů biřmování. Po stránce formální vycházíme z toho, že svátost biřmování patří do trojice iniciačních svátostí. Na biřmování se tedy buď připravuje člověk, který je pokřtěn, v zásadě zná svou víru, byl uveden do modlitby i do svátostné praxe (eucharistie a pokání) nebo se připravuje člověk, který byl sice pokřtěn, ale dál se mu nedostalo ani vzdělání ve víře, ani uvedení do modlitebního a svátostného života. Každý z těchto dvou základních případů vyžaduje jiný způsob přípravy. Druhý případ totiž vyžaduje co do obsahu téměř totéž, co katechumenát u přípravy dospělého na křest.
Zásadní podmínkou pro efektivní práci s adepty biřmování je, že se pro přijetí této svátosti rozhodli dobrovolně a z motivů víry, byť třeba zdaleka ne ujasněných. Čili že víru mají, že jen neabsolvují nějakou věc, do které je rodiče či prarodiče donutili. Paradoxně se tato podmínka zpravidla snáze plní v sekularizovaných oblastech, kde „není zvykem“ chodit k biřmování, než v oblastech s tradiční religiozitou, kde je větší nebezpečí, že budou biřmováni lidí nemotivovaní, s velmi mělkou vírou, kteří prostě udělají to, co se v jejich věku a v jejich rodinném nebo společenském prostředí prostě dělá.
Dary Ducha svatého
Moudrost a rozum
– dar pravého poznání sebe a svých darů; moudrost, jak správně poznat své dary a schopnosti
– dar rozlišování (povolání v církvi i ve světě; Boží vůle)
– dar správně uspořádat čas (na modlitbu, Písmo, rodinu, přátele)
– dar číst Boží slovo
– dar moudrosti k vedení rodiny, společenství
Rada a síla
– dar proroctví
– dar hlásání Božího Slova
– dar povzbuzujícího slova
– dar citlivého napomínání
– dar oslovit nevěřící a hledající
– dar síly k plnění svého poslání (doma, v práci, ve společenství)
– dar síly ke službě potřebným
Poznání a bázeň Boží
– dar hlubšího poznání Boha Otce, Ježíše Krista, Ducha Svatého
– dar hlubšího poznání Božího Slova
– dar pravé bázně Boží a osvobození od strachu z Boha
Zbožnost
– dar hlubší modlitby
– dar soucitné přímluvné modlitby
– dar jazyků
– dar výkladu